Vytržení před nebo po zjevení falešného mesiáše? Jak důležité je znát Pánův hlas?

„Hle, přichází s oblaky‘ a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa všechny kmeny země‘. Ano, amen.“ (Zjevení 1:7)

„Hle, všechno jsem vám řekl předem. Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech, nevěřte! Neboť jako když blesk vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se zatřesou. Potom se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny země. A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. A pošle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“ (Matouš 24. kap.)

Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem.  Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte. (1.Tesalonickým 15. kap.)

Mezi křesťany existují dohady, v jaké době dojde ke slíbenému návratu Krista pro svou církev, tedy pro svou milovanou nevěstu. Kéž by přišel ještě dnes! Co nejdříve!

Kdy to ale bude? Před takzvaným „velkým soužením“, během něho, nebo na jeho konci?

Odvěká debata. A nejen to. Dokonce se o to Boží dítka přou a vznikají mezi nimi rozpory. Právě kvůli názorům nebo výkladům se vytrácí se láska, objevují se zbytečné útoky. Význam Kristova příchodu a jeho oběti se tak naprosto vytrácí.

Nevím, kdy to bude! Jak dále ukážu, ani na tom vlastně moc nezáleží. Záleží pouze na Ježíši Kristu. Pro Něj a skrze Něho je všechno. Přijde přesně tak, jak bude chtít a přesně tehdy, kdy bude chtít, podle Boží vůle, ne podle našich výkladů nebo pochopení Písma! V naší situaci, v nízkém, mizerném postavení, ve kterém jsme, záleží pouze na tom, jaký vztah máme s Pánem Ježíšem. Není nic důležitějšího. Buďto jsme Jeho, nebo ne! Naprosto vůbec nezáleží na tom, k jaké názorové skupině se přikloním, ať už je to v otázce „vytržení“, nebo v jakékoli jiné.

Je mnoho výkladů, mnoho textů písma, které si v této věci protiřečí. Protiřečí, protože stále nikdo nemáme plné porozumění. Jak se říká, tam, kde se sejdou dva křesťané, jsou tři názory. A v mém případě dokonce shledávám, že i tam, kde je jeden křesťan, jsou názory dva, někdy i tři. Vždy záleží na úhlu pohledu.

Toužím po tom, aby Kristus přišel brzy. Nejpozději ještě před tvz. „velkým soužením“, ale na mém přání nezáleží. Natož aby záleželo na mém porozumění písma! Avšak abych nebyl otrokem něčích výkladů, porozumění druhých, rozhodl jsem se nad příchodem Pána hlouběji zamyslet. Ani vy nebuďte otroky žádného výkladu, jen se prosím zamyslete nad níže uvedenými myšlenkami.

***

Kdy to tedy bude? Před takzvaným „velkým soužením“, během něho, nebo na jeho konci? Mnoho křesťanů zaměňuje dobu „velikého soužení“ s celým věkem Antikrista. Myslím, že to je jedním z důvodů mnoha nedorozumění…

Ježíš říká, že se vrátí po soužení těch dnů, tedy dle kontextu 24. kapitoly Matoušova evangelia až po „velikém soužení“. Teprve poté dojde k sesbírání jeho vyvolených: „shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů.“ Dokonce, pokud je onou „Ohavností, která působí zpustošení a stojí na svatém místě“ Antikrist, pak Ježíš jasně ukazuje, že tu Nevěsta, v době tohoto Ničemníka, stále bude. I Apoštol Pavel učí, že k vytržení dojde až poté, co se objeví Antikrist. Proč tedy mnozí věří tomu, že k našemu vychvácení dojde před příchodem Antikrista? Dokonce před velikým soužením? V druhém dopise Tesalonickým se píše:

„Pokud jde o příchod našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nenechali snadno otřást ve svém poznání ani vylekat buď skrze ducha, nebo skrze slovo nebo skrze dopis, vydávaný za náš, jako by den Pánův již nastal. Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby, který se staví na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nade všecko, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá, takže sám usedne jako Bůh do Božího chrámu a bude se vydávat za Boha. Nevzpomínáte si, že jsem vám toto říkal, ještě když jsem byl u vás? Také víte, co ho nyní zdržuje, aby byl zjeven až ve svůj čas. Neboť tajemství této bezzákonnosti již působí; jen čeká, dokud ten, kdo je nyní zdržuje, nebude z prostředku vzat. A potom bude zjeven ten Bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní dechem svých úst a zahladí jej i jeho skutky jasným zjevením svého příchodu. Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.“

Pavel to říká jasně. Kristus přijde, aby nás k sobě shromáždil až poté, co se onen ničemník objeví na scéně světa. A nejen to, rovněž nás vybízí, abychom se nenechali snadno otřást nějakými texty či výklady! Antikristu mají mnozí, dokonce i někteří „křesťané“ uvěřit a považovat ho za mesiáše. Proč? „Protože nepřijali lásku k Pravdě, aby byli zachráněni“! A právě o této pravdě si musíme něco povědět…

Jedinou pravdou je Kristus Ježíš!

Nemám pravdu já, váš pastor, kazatel, starší, kněz, papež, nebo kdokoli jiný na této zemi.  Mnozí z nich se ohání Písmem a tvrdí, že jedinou pravdou je Písmo, ale i v tom se těžce pletou. Písmem totiž myslí své výklady Písma! Ne! Vždyť Kristus i apoštol Pavel říkají, že Písmo nás není schopné zachránit a dokonce zabíjí! (Jan 5:39, Kor 3:6) Na druhou stranu je to Kristus, jenž oživuje.

Jak nás potom lpění na výkladech může posunout někam dál? A nejsou snad neustálé rozepře mezi bratry o výklady, o porozumění písem, příčinou smrti a mnoha bolestí?! Nezabíjíš tím svého bratra?! Neučil Ježíš Kristus, že každý, kdo nemiluje svého bratra je vrah? Že každý, kdo považuje svého bratra za hlupáka stane před Božím soudem? Jak položíme život za svého bratra, kterého snadno odsoudíme na základě poznání nebo výkladu písem? (Mt 5:21-26) Cožpak jsme my pro Písmo, nebo je Písmo pro nás? Přišel Kristus kvůli Písmu nebo kvůli nám? Kde je napsáno, že Bůh tak miloval literu, že poslal svého jediného Syna?

Přesto se na obou stranách barikád „křesťané“ bijí v prsa a ohánějí Písmy v podpoře pro svá tvrzení. Vztekají a rozčilují se, když jim někdo jejich výklady vyvrací. Ne, už to nejsou náboženské války a upalování, už je to „jen“ upřednostnění mého názoru, mého Ega, tedy mé tělesnosti, před bratrem! Upřednostnění mé pravdy, před Kristem! Upřednostnění Písma, tedy Zákona, před Láskou! Je to rozdělení a sektářstí! 

Ano, „co je psáno, to je dáno“. Ať tedy Písmo raději shoří, než aby měl jeden z našich bratrů kvůli mému výkladu Písma zemřít nebo nebýt mnou milován!

Silná slova pro ty, kteří věří v Písmo!

Ne, nehovořím proti Písmu, ale proti vaší lásce a víře v Písmo, kterou upřednostňujete před láskou bratrskou a před Kristem…

Ježíš řekl, „Já jsem Pravda“ a také, „Tvé Slovo je Pravda“. Tím Slovem je ale opět jen a jen Kristus!

Písmo je dar, je dobrým obdarováním, ale mnohdy bývá zneužíváno k podepření našich výkladů! A historie je nám důkazem, že někdy i k hrozným věcem. Velmi často se tak stává modlou. Ano, pokud má víra stojí na Písmu, nedej Bůh na výkladech Písem, a ne přímo na Kristu, jsem modlář! Avšak Krista zneužít nelze! On je pevný a stálý. Nepohnutelný, Bohem ustanovený základ naší víry i záchrany. Písmo je vychovatelem ke Kristu, ale ne základem.

Písmo slouží k seznámení s Pánem. Boží duch je ten, kterým máme být dále vyučováni a vedeni. Jak je potom možné, že je tolik různých názorů, výkladů a názorových rozepří? Nemáme Ducha?! (Ef 4:13, Gal Ga 3:24,25, Jan 14:26)

Nechci vás tím trápit, brát vám vaši víru v Písmo, ale kde je napsáno, že Písmo nás povede?! Ježíš jasně řekl, že to bude Boží duch, pomocník, vychovatel! „ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“ (Jan 14:26) A opět, apoštol Pavel to jen potvrzuje: Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. (Řím 8:14)

Jak je potom možné, že je mezi křesťany tolik rozepří?! Tolik různých názorů zakládajících se na jednom a tom samém Písmu!

Je to tím, že nevěříte v Krista!?

Ježíš donekonečna opakoval:

"Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."

"Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu."

„Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit."

"Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne..."

"Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost."

Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“

Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven... Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.“

„V Prorocích je napsáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo od Otce uslyšel a vyučil se, přichází ke mně.“

„Amen, amen, pravím vám, kdo věří ve mne, má život věčný.“

„Já jsem chléb života.“

„Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost.“

„Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.“

„Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“

„aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal“

Ani jedna zmínka o bibli! Tak ještě jasněji pro vaši zaslepenost:

Nikdo nepřichází a nevchází k Otci skrze Písma, ale přímo skrze Pána!

Písmo není tím pravým pokrmem a pastvou, ale přímo Ježíš!

Kdo zakládá svou víru na Písmu, bude zklamán! Kdo věří Kristu, nebude zklamán!

Kdo má vztah k Písmu, nemá nic. Kdo má vztah s živým Kristem, má všechno!

Kdo slyší hlas Písma je stále mrtvý. Kdo slyší Krista, nikdy nezemře.

To jsou hlouposti, co? Zbláznil jsem se?!

Jak je potom možné, že apoštol Pavel, který pokládal celé své nadstandardní poznání písem za marnost, dlouhé roky se nesetkal s jinými apoštoly, měl obrovské poznání Ježíše Krista? A nadto napsal nevíce biblických textů, přestože nebyl nikým jiným vyučen?!

Apoštol Pavel totiž uvěřil Pravdě! Nezakládal svou víru na Písmu, na výkladech druhých, ať už slavných nebo moudrých, ale přímo a pouze na Kristu Ježíši!

Apoštol Pavel byl přímo napojený na nefalšované mléko, kterým není Písmo, ale Ježíš Kristus! Apoštol Pavel měl Božího ducha! A ty máš Písmo? Kdybys měl Ducha, chápal bys. 

Něco podobného se dělo v době před narozením Pána. Celý Izrael očekával příchod Krále, Mesiáše. Mnozí se dohadovali, kdy to bude, jak přijde, co přinese. Byli to odborníci na slovo vzatí, znalci písem, skvělí řečníci a diskutéři. Pečlivě zkoumali písma, dohadovali se, dokonce přeli…

… A pak přišel Ježíš. Naprosto jinak, než očekávali! Naprosto jinak, než slibovalo Písmo – nebo aspoň jejich výklady, jejich porozumění Písem. Takového Krista nepřijali. Nemohl to být On! Neodpovídal jejich představám! Důvěřovali příliš svým znalostem, své moudrosti, svému porozumění, svým výkladům! Bůh je zanechal ve svých bludech, protože nepřijali lásku k Pravdě! A tak naopak, Ježíše přijali zvláště ti, kteří o Písmu věděli nejméně. Nebyli to znalci, odborníci, vzdělanci, ale prostí lidé bez širšího vzdělání. Dokonce neznabozi, hříšníci, zloději, smilníci a vrazi! Jejich víra se totiž nezakládala na písmu, ale jen a jen na Ježíši! Nic jim nebránilo přijmou lásku k Pravdě – Ježíši Kristu.

Je proto důležité uvědomit si že: pravdou je pouze Ježíš Kristus!

To platilo včera, dnes, a zvláště to bude platit i zítra, v době Antikrista.

Nikdo z nás nemá dokonalé porozumění napsaného Božího slova a ani mít nemáme. Není to potřeba! Žádný nemůže tvrdit, že Ježíš přijde tak, tehdy a za těchto podmínek. Nikdo mu nemůže klást podmínky na základě svého pochopení!  Přestože své tvrzení podpoří textem Písma! Lze ho velmi snadno vyvrátit textem jiným, a někdy nejen jedním.

A tak vše je pouze v Kristu Ježíši, kdokoli nepřijal lásku k této pravdě, bude oklamán Antikristem. To platí, jak pro svět, tak i křesťany – minulé, dnešní, zítřejší. Je nutné se naučit slyšet Pastýřův hlas, hlas našeho Pána Ježíše. Kdo nezná Jeho hlas, je oklamám hlasem jiných vůdců a učitelů.

Nepřete se o Písmo, o výklady, nebuďte dogmatičtí. Netrvejme na své pravdě v naukách nebo výkladech. Záleží jen a jen na Ježíši Kristu. Pro Něj jsme byli stvořeni, prostřednictvím Něho žijeme, dýcháme a očekáváme Ho.

Působení Antikrista je tu skoro od počátku křesťanství. Je to zapírání Pravdy a Slova, skrze kterého přišla záchrana, milost a pravda.  Je to pření se o texty, výklady a porozumění. A tak popírání záchrany, která vychází pouze z víry a lásky k Ježíši Kristu, a lpění na výkladech, je působením přímo satanským. (Jan 1:17, Jan 8:32, Jan 14:6) A to je to ODPADNUTÍ a ta antikristovská víra v záchranu skrze skutky, písmo/ literu, poznání, porozumění, výklady, zákonictví, tradice, členství v nějaké církvi, a další malichernosti, jež zapírají to hlavní – že život, pravda, pokrm a slovo je pouze v Ježíši Kristu!

Mnozí křesťané říkají, že věří v Krista, ale právě svými „dobrými“ skutky ho zapírají!  Skutky, na které tak spoléhají! Na porozumění, které mají! Na výklady, které předávají! A tak právě tito přijdou a budou říkat „Pan, Pane, cožpak jsme nedělali mnoho dobrých skutků v tvém jménu“ a Ježíš jim odpoví „jděte pryč, neznám vás“. (Mt 7:22,23) Ano, jak píše Pavel „nepřijali lásku k Pravdě“. Nenavykli na Boží Pokrm, na Boží Slovo. (Jan 6:35) Nerozeznali Pastýřův hlas. Věřili ve svou pravdu, své výklady, v pravost své církve, správnost svého uctívání, ale nepřijali lásku k jediné Pravdě, ke Kristu Ježíši! Na ničem jiném totiž nezáleží. Nepoznali Jeho hlas a On bohužel nepoznal ten jejich. Již dnes jsou oklamáni, zítra nebudou?

***

Zatím tu není nikdo, kdo by veřejně usedal v Jeruzalémském chrámu Boha, a prohlašoval, že je bohem. Dokonce ani onen chrám není postavený, i když základní kámen byl loni položen. Antikrist tu prostě stále není, máme proto právo o těchto věcech přemýšlet. Braňme se útlakům lidských autorit, jak z jedné, tak druhé strany. Někteří nám dokonce zakazují o tomto vůbec uvažovat, slovy „zažít Antikrista by znamenalo nebýt vytržen“. Buďme k nim shovívaví, jsou to naši bratři a pojďme moudře a v klidu prozkoumat to, co říká písmo.

Souhlasím, je pravdou, že Ježíš ví, kdo mu patří, klidně může ty své vytrhnou ještě před zjevením se Antikrista, Pavel ale hovoří nekompromisně, poté, co se objeví ten Ničemný. A ještě je tu další připomínka – poznat pšenici musí i ženci…

Písmo říká, že Antikrista budou mnozí považovat za mesiáše

Pokud by si pravý Kristus přišel pro svou církev před objevením se Antikrista nebo zároveň s ním, nikdo by toho falešného nepovažoval za pravého Mesiáše. Proč? Protože by už všichni věděli, že skutečný Mesiáš, Ježíš Kristus, si pro vyvolené přišel, vytrhl je a ti zanechaní, mezi kterými by byl i Antikrist, toho nebyli hodni. Jinými slovy, nikdo by Antikrista nepovažoval za Krista, protože i ti zanechaní by věděli, že si Ježíš pro ty své už jednou přišel.

Na druhou stranu by se mohlo stát, že bude Antikrist jednoduše tvrdit, že on je Ježíšem, který vytrhl církev a vrátil se v těle pro ostatní jako Král tohoto světa. To nám ale nehraje s dalším důležitým faktorem, který se má projevit na Izraeli…

Antikrist má usednou v chrámu Boha

A co Izrael? I Izraelité mají Antikristu uvěřit! Očekávají ho jako svého krále a mesiáše. Dokonce se mu chystají postavit třetí chrám! V rozporu s tím zastánci vytržení před Antikristovým věkem, připomínají, že vytržením církve „vzejde opět světlo nad Izraelem“. Dojde tedy k návratu Izraele k pravému Bohu, poznání a uznání, že je Ježíš jejich očekávaným Mesiášem. S tím nelze nesouhlasit. Pletou se ale právě v načasování.

Je nelogické předpokládat, že dojde k vytržení, Izrael se poté vrátí k Bohu, pozná, že Ježíš je Kristus, a přesto potom, co je osvítí světlo Boží, uvěří v Antikrista, který se podle tvrzení některých, objeví až po vytržení a nadto mu postaví chrám.

Ne, tuším, že nejdříve dojde ke zjevení Antikrista, svět, dokonce mnozí „křesťané“ a i Izraelité mu uvěří! Bůh na ně nechá působit tento blud, o kterém se zmiňuje apoštol Pavel, možná právě proto, aby bylo jasné, kdo ke komu patří. Teprve poté si přijde skutečný Kristus pro svou nevěstu.

Ježíš totiž řekl:

„Předložil jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno.  Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel. Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?‘ On jim odpověděl: ‚Nepřítel člověk to udělal.‘ A otroci mu řekli: ‚Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?‘ On však řekl: ‚Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním i pšenici. Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“

„I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Vylož nám to podobenství o plevelu na poli.“ On jim odpověděl: „Rozsévač dobrého semena je Syn člověka a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého; nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání tohoto věku. Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“ (Matouš 13. kap.)

Do doby žně spolu všichni „křesťané“ rostou na jednom poli a stále není zcela jasné, kdo je kým. Kdo je pšenicí, kdo plevelem. Zjevení toho Bezzákonného může napomoci Pánovým žencům naprosto jasné rozlišit, koho mají oddělit. Plevel totiž půjde za hlasem svého pána, za tím, kdo jej zasel! Naopak „dobré semeno“ půjde za hlasem svého Rozsévače, Ježíšem Kristem. Jak důležité je znát Pánův hlas!

Všimněte si také, že jako první dochází k posbírání plevele a ne pšenice! Zarážející, že?!

První jsou z pole, které znamená svět, „vytrženi“ ti ničemní, „kdo činí nepravost“ a jsou hozeni „do ohnivé pece; kde bude pláč a skřípění zubů“! To je jedním z nepopiratelných důkazů toho, že před vytržením Kristovy Nevěsty, pravé Pšenice, dojde k jasnému rozlišení plevele a myslím i onoho bezzákonného člověka, který jej zasel a po celou dobu růstu zde působil. (2Te 2:7)

Další potvrzení nacházíme ve slovech „hozeni do ohnivé pece; kde bude pláč a skřípění zubů“! Podle výkladů některých křesťanů „hození do pece“ neznamená peklo, nebo skonání světa, ale právě ono „veliké soužení“ v časech konce, kde si zanechaní lidé projdou ohněm, aby i někteří z nich, jak doufáme, byli zachráněni. Opět doufáme, protože příkaz „zcela spálit“ může znamenat cokoliv. Rovněž je to v rozporu s tvrzením Krista, že se pro vyvolené vrátí až po oněch dnech soužení. Veliké soužení bude právě pod vládou Antikrista, bezzákonné Ohavnosti, jež bude působit zpustošení a kterého Kristus zničí zjevením Své přítomnosti.

To jsou zmatky, že? Ať tak, nebo tak, Kristus přijde. Jen uvažujeme nad možnostmi.

Opět vidíme, že nezáleží na tom, zda to bude před velikým soužením nebo po něm. Záleží na našem vztahu s Ježíšem. Všichni jsme uzavřeni do působení bludů, všichni do příchodu Pána spíme, všichni se v něčem pleteme, nikdo z nás nemá pravdu, pokud hovoříme o čemkoli jiném než o Kristu. Ve všem je trošku bludu a zmatení, pouze v Kristu je Pravda, jen On je Pravda. Naše porozumění je jen částečné. A tak to má být. Stačí nám pouze Kristus. On je naší plností a naplněním.

Shrňme si to. Antikrist přichází, aby ti, kteří „nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni“ byli odsouzení. „Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.“ (2. Tesalonickým 2. kap)

Apoštol Pavel naprosto jasně potvrzuje rozváděné úvahy. Sám Bůh připustí blud ve formě Antikrista a jeho agendy, aby všichni ti, kteří neuvěřili pravému Kristu, bláznivé zvěsti o Ježíši, o tom, že stačí pouze On, byli oklamáni Antikristem a na základě toho odsouzeni! Odsouzeni k vyhození do ohnivé pece! Jinými slovy, na základě oklamání Antikristem bude posouzeno/rozlišeno, zda se jedná o plevel, který má být „zcela spálen“ nebo o syny Království!

Z rozváděných myšlenek vyplývá, že touto „zkouškou“ si musí projít celý svět. Celé pole! Jak plevel, tak i pšenice! Je velmi nerozumné myslet si, že budeme vytrženi před zjevením se Antikrista, kterého pšenice viditelně odmítne a rozzáří se pro Pána natolik, že pro žence bude jasné, koho sklidí.

Pozor, na druhou stranu k naší záchraně není nutné nic přidávat. Kristus plně dostačuje. Avšak jiné podobenství říká, že ti pozvaní, nebudou ochotni na Beránkovu svatbu přijít. Znamená to tedy, že odmítnou Antikrista a přesto nebudou ochotni na svatbu jít?

Vidíte, jak křehké jsou výklady? Na každý výklad najdeme protivýklad. Možná proto Ježíš tak rád „provokoval“ znalce a farizejce. Oni byli silně věřící, stejně tak, jako mnozí dnešní „křesťané“, silně věřili Písmu a svým výkladům. „Ježíš má přijít tak, udělat to, splnit ono“, ale Ježíš přišel a porušoval zákon! Prohlašoval člověka za Boha, nechal se uctívat, jedl a pil, pracoval v sobotu, dokonce měnil písmo! (Mt 5:33-48). Dělal to záměrně! Chtěl vykořenit víru v zákon a písmo! Mohl na ně brát ohled a dělat věci tak, aby i tyto přiměl uvěřit. Ne, písmo jasně ukazuje, že se naprosto záměrně chovat tak, aby ti, kteří byli oklamáni bludem výkladů a víry v Písmo a Zákon, víru v Krista nepřijali!!!

I další pisatelé domněnku o vytržení na konci soužení nepřímo potvrzují. K zapečeťování Božích otroků totiž dochází během DNE Božího hněvu. (Zj 6:17, Zj 7:3) Vidíme, že nejsme vytrženi během ROKU milosti, ale jsme stále přítomni i ve DNE pomsty (Iz 61:2). Uchráněni jsme naopak od poslední HODINY, „hodiny jedenácté“, hodiny zkoušky. (Zj 10:3)

Vidíme rovněž, že podle devatenácté kapitoly Zjevení nastává Beránkova svatba s Nevěstou až po likvidaci Nevěstky, Velkého Babylóna. Podle mnohých výkladů symbolizuje tato smilnice falešné křesťany, jinými slovy – PLEVEL! Opět tedy nacházíme podporu pro tvrzení, že nejprve jsou odstraněni synové Zlého a poté sklizeni synové království! Avšak opět protivýklad, Velký Babylon zničí Deset Králů, kteří jsou teprve předvojem Antikrista!

V začátku vlády Antikrista se bude mnohým žít velmi dobře. Dojde k "obnově země" k prosperitě a k návratu k "duševnu". První období bude budovat ráj na zemi... Mnozí mu uvěří...

Až po vytržení církve, všichni ti zanechaní křesťané a židé, kteří uvěřili Antikristu, poznají, jak moc se spletli. A teprve pak bude všem jasné, kým skutečně je. Ten zlý pak začne běsnit a útočit na zbylé křesťany a boží lid. Pak začne ono peklo, oheň na zemi. Antikrist začne „vrhat otevřená odsouzení“.

Zjevením své přítomnosti během vytržení, Ježíš, toho Ničemného zničí, odhalí, kým je. Zničí tím jeho domeček z karet? Nebo zničí přímo jeho, protože tento Ničemník se Mu postaví v posední bitvě? Výklady a protivýklady…

Jak to tedy může být? Antikrist se nejprve objeví jako spasitel lidstva z chaosu, který přichází na tuto zemi a zachránce od zla, které se tu po celou dobu skrytě i neskrytě dělo. Až přijde bude sdělovat otevřeně „pravdu“ (otevřené odsouzení) o tom, co předchozí otrocký systém, kapitalismus, dělal špatně, jaká skrytá zla na lidstvu páchal, co všechno tajil, jak bránil vzniku nových technologických světu prospěšných technologií... Rovněž se bude stavět proti náboženství a vytvoří si vlastní, ohavné.

Ano, bude to pro mnohé nádherná euforie ze získané svobody, zbavení se otrockého kapitalismu, náboženských systémů, míru, bezpečí a nového řádu. Doba nebývalého technického pokroku a růstu, doba převratných až zázračných vynálezů a dovedností. Doba prosperity, návratu k „lidství“ (roz. „nadlidskosti“) a přírodě. (1Tes 5:3) Nebo to alespoň bude slibovat…

Pro mnohé klidná doba. Před vytržením má být klidná doba. Lidé mají stavět, muži se ženit, ženy se vdávat. Zrovna dnes však vše stojí. Muži se nežení, ženy nevdávají a ekonomika zpomaluje, málo kdo hodlá stavět. Všichni mají obavy z budoucích věcí. Naopak velké množství lidí si začíná všímat toho, co se kolem nich děje. Tedy přesný opak doby před příchodem Krista. Znamená to tedy, že se situace ve světě, v novém systému pod vládou deseti králů a posléze Antikrista, opět na chviličku uklidní? Možná ano. Avšak klid bude jen do příchodu pravého Pána a vytržení jeho nevěsty, tím bude zjeveno, kým Antikrist je. Každému, i těm, co mu uvěřili, to bude jasné.

Pokud by měli lásku k Pravdě, nikdy by žádnému jinému Vůdci, Učiteli a Pastýři neuvěřili. I dnes mnozí křesťané věří svým učitelům, vedoucím, kněžím, pastorům ve svých církvích, tato písmem předpovězená bezzákonnost je tak v plném proudu.

Není důležité, kdy přijde a za jakých okolností! Dokonce nám nepatří to znát. Je důležité patřit Pánu, znát jeho hlas a jít pouze za Ním.

Do doby, než budeme stát před Pánem, jsou vše jen možnosti, ne dogmata. A tak prosím nevěře všemu. I v tomto článku je určitě mnoho nepřesností, neboť já nejsem pravda a Bůh nechává působit blud, aby každý byl upevněn ve víře v Krista, ne v texty nebo osobnosti.

A pokud budu na svém výkladu trvat více než na lásce, ať jsem proklet!

Květen 2020

Milan Husák